|
|
Parlament České republiky a kontrola legislativního procesu Evropské unie
Nováčková, Kateřina ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je podívat se na aktuální pravomoci národních parlamentů a jejich schopnost ovlivňovat legislativní proces Evropské unie. Hlavní otázkou je zjistit, jak v praxi funguje zapojení národních parlamentů do evropského legislativního procesu. V teoretické rovině bude práce rámována debatou o demokratické legitimitě, jejímž úkolem bude vymezit pojem demokratická legitimita a představit základní argumenty, o něž se autoři opírají v tvrzení o (ne)existenci demokratického deficitu. Zkoumán bude mechanismus včasného varování, který zavedla Lisabonská smlouva, a v jeho rámci konkrétně proces vydávání odůvodněných stanovisek. Výzkumnou otázkou diplomové práce je, zda procesem vydávání odůvodněných stanovisek může být skrze národní politické strany posilována demokratická legitimita Evropské unie, což bude vyžadovat detailní analýzu samotných odůvodněných stanovisek. Jedná se o jedno-případovou studii, která zkoumá případ Parlamentu České republiky. Detailně tak budou analyzována všechna odůvodněná stanoviska, která vydaly Senát a Poslanecká sněmovna PČR.
|
|
|
Nezávislé správní úřady
Matevosjanová, Karina ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Nezávislé správní úřady Abstrakt Nezávislé správní úřady vznikly jako alternativa ke klasické administrativě protkané nedostatky vyplývajícími z jejího uspořádání. Odpovědí na některé z těchto vad měla být nezávislost úřadu, která slibovala eliminaci rizika politického či hospodářského ovlivnění, větší transparentnost a efektivitu skrze odborné vedení. Nezávislostí nadané správní úřady, přestože se ukázaly jako funkční, však byly zřizovány napříč různorodými státy chaoticky a nekoncepčně, což vedlo k tomu, že byly vnímány spíše jako marginální anomálie, než jako instituce mající klíčové postavení v administrativě toho kterého státu. A přesto jim bylo svěřeno vedení tolika důležitých oblastí každodenního života, jako je ochrana osobních údajů, oblast audiovizuálního vysílání, energetiky, hospodářské soutěže, ad. Jejich nekoncepční tvorba navíc po dlouhou dobu znemožňovala tyto úřady bezproblémově definovat a popsat jejich hlavní charakteristiky, neboť každý úřad se od druhého odlišoval. Nadto se vyskytl další problém - jejich kardinální znak, tj. nezávislost, se stal oblastí právní frikce, neboť v klasickém kontinentálním právu nemůžeme připustit úřad, který by snad nepodléhal vrcholnému orgánu výkonné moci. V práci se tak mimo popis základních znaků a koncepce nezávislosti těchto správních úřadů věnuji...
|
|
|
Parlament České republiky a kontrola legislativního procesu Evropské unie
Nováčková, Kateřina ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je podívat se na aktuální pravomoci národních parlamentů a jejich schopnost ovlivňovat legislativní proces Evropské unie. Hlavní otázkou je zjistit, jak v praxi funguje zapojení národních parlamentů do evropského legislativního procesu. V teoretické rovině bude práce rámována debatou o demokratické legitimitě, jejímž úkolem bude vymezit pojem demokratická legitimita a představit základní argumenty, o něž se autoři opírají v tvrzení o (ne)existenci demokratického deficitu. Zkoumán bude mechanismus včasného varování, který zavedla Lisabonská smlouva, a v jeho rámci konkrétně proces vydávání odůvodněných stanovisek. Výzkumnou otázkou diplomové práce je, zda procesem vydávání odůvodněných stanovisek může být skrze národní politické strany posilována demokratická legitimita Evropské unie, což bude vyžadovat detailní analýzu samotných odůvodněných stanovisek. Jedná se o jedno-případovou studii, která zkoumá případ Parlamentu České republiky. Detailně tak budou analyzována všechna odůvodněná stanoviska, která vydaly Senát a Poslanecká sněmovna PČR.
|
|
|
Vztah národních parlamentů a Evropské unie
Grinc, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Zbíral, Robert (oponent)
Disertační práce "Vztah národních parlamentů a Evropské unie" zkoumá dopady evropské integrace na národní parlamenty - omezení jejich funkcí a pravomocí, opatření ke kompenzaci tohoto omezení ve vnitrostátním i unijním právu a nové role národních parlamentů v kontextu evropské integrace. Východiskem práce je zastupitelská demokracie jako dosud v praxi nepřekonaná koncepce legitimního výkonu veřejné moci. V záležitostech Evropské unie plní národní parlamenty především kontrolní a legitimizační funkci. K tomu mají rozličné právní nástroje. Naplňování těchto funkcí je limitováno politickými i právními faktory, které plynou z povahy parlamentů jako politických neodborných těles a z jejich role ve vnitrostátních ústavních systémech. Zvláště se práce zabývá rolí parlamentů v proměňující se hospodářské a měnové unii. Obecné poznatky jsou následně konfrontovány s právní úpravou a praxí v Parlamentu ČR.
|
|
|
Demokratický deficit EU: možnosti vývoje
Tomášová, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Demokratický deficit EU: možnosti vývoje" pojednává o demokracii a demokratické legitimitě Evropské unie. Představuje především pojem demokratického deficitu EU, což je mnohoznačný termín, zpravidla však označuje nedostatek demokracie- především nedostatek účasti lidu na řízení společnosti či nedostatek demokratické legitimity evropských institucí a jejich rozhodování. Cílem mojí práce bylo dle předložených hypotéz zjistit, co způsobuje demokratický deficit EU, zda se jedná o závažný problém, který by se měl řešit na evropské úrovni a pokud ano, jaké jsou možnosti jeho minimalizace či dalšího vývoje. Abych prozkoumala toto téma blíže, tak se v úvodu zabývám teorií demokratické legitimity, kterou rozděluji na "input a output". V úvodu jsem také představila metodologické ukotvení své práce a současnou debatu k tématu demokratického deficitu v nejvýznamnějších periodikách, které se zabývají EU a think tancích. Ve druhé části se věnuji historii demokratického deficitu a jeho různým definicím dále navazuji s představením svých dvou hypotéz, které se zabývají tím, zda je nebo není demokratický deficit v EU problémem. Ve třetí části je testuji na projektu Jednotné evropské nebe, který má za cíl reformovat současnou podobu poskytování letových provozních služeb v evropském prostředí....
|
host ::
RSS.